Přidat názor k článku I děti s poruchami učení mohou studovat!

Je mi 30 a mám LMD - jsem dislektik a disgrafik, mimo jiné jsem učitelkou AJ.

Můžu říci, že jsem vyrůstala v době, kdy téměř všechny takto postižení končili ve zvláštní škole. Já, je pravda, za opravdu velikého úsilí proplula základní školou později i gymplem. Nikdy jsem nemohla žádat o nějaké prominutí, nebo snad a ústní zkoušení. Je pravdou, že teprve u písemné části PF státnic z AJ jsem dostala o 25% více času (15 minut). Jinak nikdy nic.

Když jsem učila děti na ZŠ, tak jsem měla v 6 třídě kluka, který měl potvrzení z Ped-Psy poradny což bylo jeho hlavním argumentem proč se vůbec do hodin Aj nechtěl zapojovat. Proč nenosil DÚ a to ani když měl namalovat oblíbenou věc - která se během hodiny popisovala., ačkoliv měl bezvadnou paměť a v pohodě by se naučil alespoň mluvit.

Myslím, že propadání ze 3 předmětú se nedá schovat pouze za PÚ, myslím, že by se slečna po každé nepovedené písemce mohla dát přezkoušet. Co třeba její aktivita v hodinách - není spíše pasivitou ... . Vše se totiž za PÚ schovávat nedá a velice často cíle rodičů se liší od cílů dětí.