Patřím mezi ty, kdo na tyhle články zde na rodině narazil v těhotenství. Díky zdejší diskuzím, odkazům a dalšímu vzdělávání a pátrání o tom, jak to s tím porodnictvím vlastně je, jsem své dceři připravila nejplepší příchod na svět jaký jsem mohla. Bez jakékoliv separace. A sobě nejkrásnější zážitek svého života.
Jsem manipulativní slaboch, který by si nechal v porodních bolestech uřezat nohu, kdyby mu doktor řekl, že to pomůže. A protože jsem ten manipulativní slaboch, rodila jsem doma. Skutečnost, že se "něco" může stát, kterou jsem měla podloženou "čísly pravděpodobností" pro mne byla po zralé úvaze přijatelnější než následky z porodnice... byť pro někoho nepozorovatelné, pr někoho fatální...
Díky za tenhle článek, autorka má můj obdiv, že ještě není ani těhotná a má takovýto rozhled
a nezakomplexovaný přístup. Držím palce, ať se porod doma pro tebe nestane nutností jako pro mne, i když "nádhernou nutností"