Přidat názor k článku Nechytej mě, mami… Naučím se padat sám!

Ano, ale to jsme zase spíš u větších dětí, ne u miminek. Nedovedu si přestavit, že se zachovám u miminka jinak, než že ho těším, snažím se odvést pozornost, atd.
Dovolím si přidat zase svou zkušenost. Děti utěšujeme a přesto dcera (3roky) bolest snáší velmi dobře, žádný velký křik se nekoná. Kolikrát se i hodně bouchne, blbě spadne atd a první, co hlásí, je dobý, mami, dobý. A obličej má sevřený bolestí. Vždycky jí říkám, pojď sem, pojď do náruče, jde, přitulí se a zas valí dál. A to ji od mala utěšujem způsem, že jí říkáme, že víme, že to bolí nebo, že to muselo moc bolet, vždyť to byla taková rana atd... takže podle mě záleží na povaze dítěte.