Přidat názor k článku Nechytej mě, mami… Naučím se padat sám!

Tedy at ctu jak ctu, mam pocit, ze clanek je o detech, ktere se teprve uci chodit (ty prvni kroky prostorem apod.). Ne o mrnavych batolatech na prolizackach, zebricich, patrovych postelich ci jinych podobnych prekazkach.

Taktez v clanku nevidim nic o bezcitnem pozorovani ditete jak pada apod. Clanek prece rika, ze v prubehu "pokusu" se ma dite podporovat a chovat se pozitivne a po padu se dite nema litovat, o utesovani nerika nic. Predstavuju si to tak, ze dite po padu vezmu do naruce a misto "no jo, ty maly chudacku ubohy, tys tak spadl, no neboj, maminka pofouka..." reknu "no ty jsi ale sikovny, dosels od kresla ke stolku! To musime povedet tatovi az prijde z prace jake ma sikovne dite... " nebo neco na ten zpusob.

To prece neni studeny odchov! To je pouze vyzdvihovani toho pozitivniho, co dite udelalo (cimz se podporuje jeho sebevedomi, coz prece vsichni chteji ne?)