Přidat názor k článku O maminkách na mateřské a jídle

Krásně napsaný článek a neřekla bych, že nadneseně. Mám také tři děti po dvou letech. Třetí neplánovaný, ale chtěný. Je to broučínek. Jsem 6 rok na mateřské dovolené. Babičky pracující a nebydlí poblíž. Takže opravdu sama s manželem. Když byl nejmenšímu půl roku naprosto jsem se složila. Jen jsem brečela, že to prostě nezvládnu. Do té doby v rámci možností, v pohodě. Takže kdybych ten článek četla před 2 lety - nevěřila bych. Opravdu každé dítě přinese do rodiny další nálož povinností a starostí. Teď je maličkýmu rok a půl a já se začínám zase smát, ale opravdu pomaličku. A pocit, že se nemůžu najíst, pocit, že nemůžu vůbec nic, to znám velice dobře. Záchod, umýt hlavu a podobně normální věci pokud to člověk nechce dělat v noci se prostě zvládá velice špatně. Ale kdo to nezažije nikdy nepochopí.
A jen pro úplnost před mateřskou jsem pracovala 10 let na funkci, kde byl docela šrumec a celý život vrcholově sportovala. Na dno jsem si ve sportu sáhla mnohokrát. Myslela jsem si, že je to to nejhorší, co jsem kdy v životě zažila. Ale to si člověk mohl zase dobít baterky. V klidu se vysprchovat, najíst, napít a vyspat...... Dno na mateřské dovolené, které jsem zažila já bych nikomu nepřála a ten pocit, že už ani neumím česky a neumím se podepsat, ten je snad nejhorší. Ale dost chmurů, začíná jaro a začínám se pomalinku smát, takže jednou to skončí a budem ještě vzpomínat, jak říká moje babička. Článek je o mě a děkuji za něj, moc jsem se nasmála, že v tom nejsem sama. Píšu mu jedničku. Katka