Sestra se vdala do Portugalska, s malým mluví česky nebo portugalsky, táta a všichni ostatní na něj mluví portugalsky, ale ona s manželem komunikuje v angličtině, aby měli neutrální společnou řeč. Syn mluví česky špatně, ale portugalsky bez problému, mluvil docela brzy a podle všech měl velkou slovní zásobu (mohu potvrdit, že je strašně ukecaný, ale kvalitu portugalštiny neposoudím). O to větší překvapení v první třídě, kdy všechny předměty dobré, kromě mateřského jazyka, kde podle učitelky propadá. Zdá se, že právě to trojjazyčné prostředí je problémem a vlastně žádný jazyk neumí správně. Jinak já sama mluvím dobře anglicky a žila jsem dost let v zahraničí, ale na dítě jsem se rozhodla mluvit česky (žijeme tady), protože vím, že můj přízvuk není rodilého mluvčího a nechci, aby se ten přízvuk naučil ode mě špatně. Pročetla jsem na to téma taky spoustu diskuzí a s angličtinou chci začít ve čtyřech letech.
Předchozí