Bilingvní rodina

Když jsme čekali první dítě, měli jsme starosti, jak to zvládne. Nebude ze dvou jazyků popletené? Nebude jeden jazyk převládat nad druhým? Nebude angličtina v pozadí, když čeština je všude kolem a anglicky mluví jen s tátou? Někde jsem slyšela, že většina bilingvních dětí má problémy s logickým myšlením. Bude to tak i u našich dětí? Jedna známá, která má stejné rodinné uspořádání, přidala k naším starostem svou vlastní zkušenost. Její čtyřletý syn rozuměl výborně anglicky i česky, ale jelikož si všiml, že táta umí dobře česky, odmítal s ním používat anglličtinu a na jakékoliv anglické dotazy odpovídal pouze česky. Pravděpodobně to bylo z lenosti.

Vyzbrojeni spoustou informací z internetu a knih jsme s napětím očekávali narození syna. Když se narodil, začaly nám opravdové starosti, jako blinkání, dvouhodinové večerní plakání, bolení zoubků, pád z postele a následné afektivní záchvaty, popálení horkým čajem atd. A tak jsme se nějak zapomněli bát a kluk se mezitím krásně naučil mluvit oběma jazyky.

Ne že bychom pro to nic neudělali. Od začátku dodržujeme pravidla. Mluvíme něj s tátou každý "svým" jazykem, oba se snažíme ho nenásilně opravovat, když řekne něco špatně a taky se snažíme podporovat jeho zájem o "utlačovaný" (anglický) jazyk. Oficiálně se u nás doma mluví anglicky a syn si zvykl, že když mluvíme společně, mluvíme všichni anglicky (i já). Když začal mluvit ve větách (bylo mu asi 2,5) a já ho posílala za tátou, aby mu řekl, že je čas na oběd, vždy jsem mu i vysvětlila, jak to tátovi říct. Moje instrukce zněla asi takto: Běž za tátou a řekni mu, že je oběd připravený. Řekni mu: "Daddy, time for lunch." Kromě těchto případů s ním mluvím pouze česky.

Teď jsou mu tři roky a zvládá to na jedničku. Je schopen říct nám oběma nějakou pobídku jedním dechem oběma jazyky (mámo pojďme, daddy let's go!). Když ho pošlu za tátou a česky mu řeknu, aby mu táta udělal pití, beží za ním a řekne: "Daddy make me drink please." Nebo lítá mezi tátou a babičkou a křičí: "Babí, táta už jde," a zpátky za tátou "Daddy, babi is waiting!"

Jen pro zajímavost pár sladkých omylů, kterých se zatím občas dopouští:

Když byl úplně malinký, tak dával rád dohromady svě slova z každého jazyka, jako například "more čaj", "more číst"…

Je zajímavé, že většinou skloňuje anglická slova v českých větách správně po česku :)

Před pár měsící jsme mu nadělili sestřičku a už teď dumáme, jak budou jednou děti mluvit mezi sebou. Jelikož si zvyknou mluvit všude na veřejnosti česky, tak možná to bude čeština. Ale domácí jazyk bude i v budoucnu angličtina, budou tedy mluvit anglicky? Nebo si vynaleznou něco mezi? :)

Do budoucna přemýšlíme, jak nejlépe prohlubovat u dětí správnou psanou i mluvenou angličtinu. Máte někdo zkušenosti s výukou angličtiny pro malé dvojjazyčné, případně jen anglicky mluvící děti v Praze? Já znám pouze tahle dvě místa, kde si děti mohou procvičit angličtinu mezi ostatními dvojjazyčňátky.

http://kckampa.eu/matec/0809Prg.htm

http://www.classacts.cz/

Zajímá mě hlavně možnost výuky angličtiny tradičním způsobem, jak se to učí děti v Anglii, a to za přijatelných finančních podmínek.

Pro čtenářky, které by chtěly toto prostředí svým dětem poskytnout i když jsou doma všichni Češi, mám jedno povzbuzení. Znám rodinu, kde jsou oba čeští rodiče, ale jelikož maminka umí dobře anglicky, mluvila od začátku s oběma dětmi anglicky. Starší dceři je teď 14 a anglicky mluví naprosto perfektně. Takže se nebojte a pokud umíte nějaký jazyk, jděte do toho.