Výuka angličtiny podle neurovědy

Zajímavým a u nás zatím novým fenoménem využití neurovědy ve vzdělávání je aplikace jejích poznatků při výuce jazyků, konkrétně angličtiny. Místo tvrdého drilu při učení slovíček a výuky gramatických jevů se soustředí na vytvoření potřebných neuronových spojení v mozku, které umožňují „nasátí“ jazyka přirozeným způsobem.

Sennzitivní období pro rozvoj jazyka je od narození do zhruba sedmi let. Během tohoto období mozek nasává řeč se všemi specifiky z okolí zcela přirozeně. Kromě slov absorbuje i pravidla řeči, kterým je dítě vystaveno, a organizující se struktury pro daný jazyk. Schopnost absorpce jazyka se výrazně snižuje poté, co se dítě naučí hovořit v mateřštině. Je to především proto, že mozek poté, co přijme jednu řeč, nemá přirozenou schopnost absorbovat nové zvuky a další pravidla. K přemýšlení nám totiž postačí pouze jeden jazyk.

Dvě podmínky

S výjimkou případů, kdy je dítě během senzitivního období pravidelně vystavováno více jazykům, je nutné se druhý jazyk „naučit“, což vyžaduje významné přeorganizování v mozku. Zvolená metoda učení dá směr tomu, jaká bude výsledná znalost jazyka s ohledem na rychlost zpracování informací v nové řeči, používání správné gramatiky a úrovně výslovnosti. K tomu, aby výuka cizího jazyka byla efektivní a došlo ke skutečnému zvládnutí nové řeči, je nutné zajistit dvě základní podmínky:

Připravit mozek na bezproblémovou identifikaci foném nové řeči

Fonémy jsou základní kameny řeči a jedná se o specifické zvuky pro danou řeč. Pokud je například naším jazykem čeština a chceme se naučit angličtinu, existují zvuky, které náš mozek nedokáže správně identifikovat (např. výslovnost hlásek „th“, „w“, „r“). Zpočátku nejsme schopni rozlišit jednotlivá slova a angličtina nám splývá. Vytvoření správné reprezentace těchto zvuků v našem mozku je možné pouze dlouhodobým vystavením angličtině nebo aktivním tréninkem mozku v této oblasti, což umožňují některé programy založené na neurovědeckých výzkumech (např. program Fast ForWord).

Zajistit dostatečný trénink

K tomu, aby se student novou řeč opravdu dobře naučil, je nezbytná vysoká frekvence opakování. Z vědeckých výzkumů vyplývá, že minimální „dávkou“ je 3–5x týdně po dobu 30–60 minut, ideálně samozřejmě častěji a déle. Pokud student zvolí vhodnou metodu, učí se jazyk bez toho, aby výuka probíhala v mateřštině, a splní výše uvedené podmínky, má reálnou šanci na optimální zvládnutí nové řeči.

Text vznikl na základě rozhovoru Jany Beckové s Michaelou Tilton.