Jak se naučit cizí jazyk

Krásný dobrý den. :-)))

Dnes vám rozhodně nenabídnu návod jak za tři dny umět španělsky. Ani jak do Vánoc zvládnout kompletní anglickou gramatiku. Přináším Vám ale pár tipů a triků mých přátel, kteří se v poměrně krátké době naučili mluvit novou řečí. Fungují stoprocentně.

Moje „sebrané triky a tipy“ použijte samostatně nebo jako doplněk ke klasickým výukovým metodám. Použijte je hlavně ke zbavení se ostychu před novým jazykem a získání bohaté slovní zásoby. Zatímco když složíte větu gramaticky špatně ze slov se správným významem porozumí vám 90 % lidí, pokud budete vědět jak správně větu složit, ale nebudete znát slovíčka, neporozumí vám nikdo, protože se žádné věty nedočká. Takže s chutí do toho !!!

Začnu způsoby super rychlými a účinnými. Vyžadují velmi osobní přístup a plné nasazení. A nejspíš nejsou pro každého.

Nejzvláštnější způsob použil kamarád Petr. Naučil se řečtinu za čtyři měsíce. Metodu měl dle svých slov jednoduchou – koupil si malý turistický slovníček a stránku po stránce si podtrhával slova, která mu přišla užitečná a učil se je. Každý den jednu stránku a aby to nebyla nuda tak jednou zepředu a jednou zezadu. Prostředek s ještě nenaučenými slovy si stahoval gumičkou, aby nešel otvírat a nerušil jej. Po třech mesících odešel z české práce, odjel do Řecka, kde doučení se zbytku slovníčku (něco jako od k do p) spojil s procvičováním slov, která už uměl, našel si tam práci a kamarády se kterými mohl držet dlouhé polední siesty. Podle posledních zpráv tam žije stále a možná už opravuje úkoly z řečtiny do školy svým dětem.

Další metoda je už méně neobvyklá, také ale nepoužitelná pro každého. Namluvte si cizince či cizinku, kteří nemluví žádnou z řečí, které už umíte. Metoda je to ozkoušená na vlastní kůži hned dvou mých známých. U obou to skončilo svatbou a dlouhotrvajícím manželstvím. Oba se naučili skvěle jazyk – Němec před dvaceti lety česky, Česka před pěti lety italsky.

Ostatní metody jsou sice stejně účinné, ale jsou jednodušší a použitelné pro každého.

Při učení slovíček zkuste vše, co doma máte, polepit papírky s názvem předmětu v daném jazyce. Funguje to hned dvojím způsobem – jednak si názvy přečtete vždy když na daný předmět pohlédnete, druhak vám časem slova tak zevšední, že se stanou běžnou součástí vašeho života, stejně jako vaše stůl, židle, book, Schrank a ostatní věci denní potřeby.

Pokud jezdíte do práce či školy jinak než autem a alespoň 15 minut, určitě věnujte čas vytvoření kartiček se slovíčky. Z jedné strany cize, z druhé česky. Případně i s vysvětleními, ale ta doporučuji psát malým písmem, aby vás při zkoušení moc nepletly. Vynechte při jejich tvorbě počítač a tiskárnu, vemte do ruky barevné tužky či pastelky a vše si připravte sami. Klidně si nové výrazy namalujte různými barvami, přizdobte obrázky či ornamenty. Pokud budete vědet, že zelené Kuh, na kartičce v bublině visící krávě od huby, je právě jméno pro krávu, je to stejně cenné jako kdybyste to věděli o Kuh natištěné černě na bílém. Hlavně je poznat, co bučí. Takže spoustu kartiček, v autobuse či vlaku je prostě jen zamíchat a jednu po druhé přečíst, zkusit si rychle vzpomenout, bez ohledu zda jste si vzpomněli či ne otočit, zkontrolovat a hned na další kartičku. Po čtrnácti dnech už byste jich měli většinu umět. Kouzlo je v tomhle případě v opakování a lenosti našeho mozku dělat něco zbytečně moc dlouho. Na neoblíbené memorování klidně zapomeňte.

Další dobrá věc jsou různé mnemotechnické pomůcky. Podstatou je spojit si společně věci, které dohromady vypadají legračně – třeba si představíte Mozarta s vlčíma ušima a čumákem a hned víte, že německy se vlk řekne Wolf. V téhle hře vypusťte fantazii z klece a nechte ji naplno se vyřádit. Čím nesmyslnější spojení si vymyslíte tím lépe – důležité jen je, aby dávalo smysl vám a tudíž se vám dané slovíčko vždycky vybavilo – zatímco můj příklad s vlkem bude fungovat i s vaším kamarádem Wolfgangem, s Antotínem Dvořákem to prostě nevyjde.

Podobný princip využívá další rada – učte se slovíčka ve skupinách. To není samozřejmě nic nového – po skupinách a dokonce i se stejným zaměřením jsou slovíčka v každé učebnici. Můj trik zní – učte se slovíčka ve skupinách podle základu slova – tedy budete-li se učit česky naučte se najednou slova „stůl“, „stolička“, „stolice“, „stojí“ a „stoletý“ a to ve všech významech – tedy stolička/židlička a stolička/zub, stolice/židlice a stolice/h...o (klidně použijte neslušné výrazy, exkrement by jste si tak dobře nezapamatovali) atd. Zkuste si z nich sestavit větu – stoletá stolice stojí na stole. Zkrátka si s novým jazykem hrajte.

Poslední rada zní – kašlete na ostych a co nejvíce novou řečí mluvte. V každé volné chvíli v nové řeči čtěte, poslouchejte ji či pište. Zkoušejte to všude – mluvte novou řečí na svého psa či papouška, zapojte se do chatu v cizím jazyce, čtěte si články v jazyce své volby či poslouchejte v něm rádio. Pokud čtete můj článek znamená to, že jste pravděpodobně na internetu a tudíž máte rádio a noviny či třeba krátké drby ze společnosti ve skoro všech jazycích na dosah ruky. Jděte do toho. Držím vám palce, ať vaše nadšení pro nový jazyk vydrží :-))).