Přidat názor k článku Bilingvní rodina

Clanek je to urcite zajimavy. Tezko rict, jak by se deti vyvijely, kdyby nebyly dvojcata ale sourozenci. Deti jsou velmi individualni, a hodne zalezi na to jak jsou schopny jakyzy do sebe vstrebat. Napr. mam kamosku v Chorvatsku. Na sveho syna mluvila cesky, manzelel chorvatsky. Kdyz bylo synovi cca 3-3.5 roku mluvil, ale take ze mu nidko nerozumel, protoze pletl oba jazyky tak desive, ze nidko nevedel co vlastne rika. Mel problemy ve skolce, na hristi, i doma. Kamoska se musela rozhodnout co dal. Protoze zijou v Chorvatsku zvitezil jazyk teto zeme. Do pul roku plyne zacal mluvit a vse se ustalilo. V teto dobe meli uz druheho syna a ten se uz "svezl" na jednom jazyku. Ted jsou tomu mladsimu cca 4 a je na nem videt ze dokaze reagovat a bez problemu opakovat cestinu. Takze kamoska lituje, ze s nim nemluvila cesky, ale mela strach ze bude mit stejne problemy jakojeho starsi braska. Byt to obracene, tak mladsi mozna mluvi plynule i cesky.
Na druhou stranu pri navsteve Kanady jsme byli na veceri u jedne rodiny a ti meli cca 3.5 leteho klucinu. Mluvil 3 jazyky - s maminkou cesky, s tatinkem anglicky a italska babicka mluvila jen italsky (jiny jazyk neovladala). Klucina nemel problemy. Behem vecer v klidu prepinal z jednoho jazyku do druheho a vsem rozumel a na vsechny mluvil v jejich jazyku.
Neexistuje univerzalni rada. Jen doporuceni a rodice musi zvazit svou "situaci" a jak jsou na tom deti a podle toho se rozhodovat.