Přidat názor k článku Pro koho jsou plenky pohodlné?

Chodím pravidelně jedenkrát týdně do rodinného centra, kde se potkávám s maminkami se zhruba stejně starými dětmi. Dvě z nich používají bezplenkovou komunikační metodu, nebo se o to snaží. Jednu nevídám pravidelně, ale tu druhou docela jo a vždycky když ji vidím, tak si říkám, jestli jí to stojí za to. Pořád s sebou tahá nočník (a protože dítě nosí v šátku, tak nočník má připnutý na batohu) - to by se ještě zvládnout dalo. Ale ona opravdu stráví celé dvě hodiny pobytu v RC tím, že zkouší, jestli se náhodou dítěti nechce čurat. Snad co deset minut ho rozbalí, posadí na nočník a čeká, jestli se vyčurá. Obvykle se nevyčurá, takže to za deset minut zkouší znova. Když jsem se jí ptala, jestli jí to nevadí, že ji pořád rozbaluje, vysléká, tak prý ne. A ochotně se přiznala, že se jí to stejně nedaří vychytat, že dítě s klidem čůrá i do plenky (má látkovky).
Tohle by pro mě opravdu nebylo. V mém chápání to hraničí s obsesí. Jestli tohle dělá i doma celý den, tak netuším, jak chodí na procházky (takové 2-3 hodiny venku v zimě třeba), jak nakupuje, zařizuje úřední pochůzky atd. Nemluvě o tom, jak to udělat s více dětmi, že.

No opravdu trochu nechápu. Podle mě ztracený čas, ve kterém by se dalo dělat s děckem tolik zajímavějších věcí než dřepět nad nočníkem.