Zajímalo by mě, jestli má z Vás někdo zkušenost také s tím, že se děti v jednom prostředí počůrávají a v jiném ne. A určitě nejde o to, že by se počůrávali ze strachu či stresu. Náš Honzík je doma bez plen, spí bez nich po obědě, sám chodí na záchod, kde má přistavenou stoličku. Většinou to jen nahlásí, někdy ani to ne. Plínu dáváme na noc, protože večer pije ještě hodně sunaru. Ovšem když je u babičky, počůrá se do slipů klidně pětkrát denně. Někdy si jen "ucvrnkne", někdy to prostě proteče přes punčocháče až na koberec.Vůbec ho to netankuje a když jsem u toho a hubuju, tak mi v klidu řekne "to přece nevadí". Mám na to soukromou teorii - babička ho miluje a udělá pro něj všechno. A ne jen pro něj, ale i za něj. I věci, které on už dávno zvládá sám. Takže si za něj málem i hraje a Honzík sedí a komanduje. Takže proč by za něj babička nemohla i myslet na čůrání...
Předchozí