Přidat názor k článku Bilingvní rodina

Jen bych upřesnila jednu věc. Sama se dorozumím šesti jazyky; tři z nich jsem studovala dost důkladně. Nepíšu to proto, abych se vytahovala - jen reaguji na poznámku "proti budou patrně ti, kdo cizí jazyk neumí". Ale právě proto, že se - troufám si říct - v jazykové problematice trochu orientuji, mi výchova dítěte v jiném jazyce, než je mateřský obou rodičů, přijde jako hloupost. Samozřejmě pokud jde o vícejazyčnou rodinu, je to nutnost. Ale já jsem v jednom ze svých předchozích příspěvků zdůrazňovala, jak je kouzelné, když si rodič může se svým dítětem vychutnat všechny droboučké nuance své rodné řeči - když má zásobu říkadel a průpovídek, může s hrát se slovy a slovíčky, s kluky třeba společně vymýšlíme básničky, někdy z toho samozřejmě vyjde pěkná blbost, ale jindy mě samotnou překvapí, jak se dá čeština ohýbat a přikrucovat, aby se vešla do rytmu a přitom to bylo gramaticky správně... Nedovedu si představit, že znáte stovku anglických říkadel a písniček - a pokud se je naučíte, abyste si je mohl říkat s dcerkou, pořád to bude dobře splněný školní úkol, ne spontánní hra.
Ale jak už jsem napsala výše, je to názor proti názoru.