Přidat názor k článku Pro koho jsou plenky pohodlné?

My jsme to zvládli na 2x, poprvé ve 20ti měs (začal si říkat sám a bylo to celkem v klidu, jenže po cca 5-ti dnech jsme odjeli na dovču, bylo tam 10 dní příšerné počasí, zima, vítr, každou chvíli pršelo a já radši, než bych ho někde na větru slíkala a riskovala, že mi o5 onemocní, říkala, že teĎ, když jsme venku, může do plíny. No a za těch 10 dní jsme to totálně zazdili. Odmítal si pak na nočník i jen sednout, o záchodu nemluvě...) Podruhé a definitivně jsme plíny odložili o cca půl roku později, tedy ve 2 a čtvrt roce. To byl ale kapku boj - Kubča je dost dominantní chlapeček a fakt mi to napodruhé dalo celkem zabrat(o čištění hovínka ze sedačky v barvě bílé kávy ani nemluvě). Ovšem nějaké "pozvolné posazování" a vysedávání na nočníku se s ním nikdy praktikovat nedalo - COKOLI je a hlavně bylo VŽDY zajímavější, než kakání a jídlo. To považoval za nejnudnější a nejméně zajímavou věc pod sluncem! Dodnes se na nočníku nezdrží déle, než je nezbytně nutné. Prostě zahlásí, sedne, vykaká a konec. Žádný vysedávání ve smrádku....

A nějaké myšlenky na bezplenkovku mě ani nestačili napadnout - jako maminka jsem v napojení totálně selhala - Kubča hodně plakal, málo spinkal, kakal skoro pořád, tak do roka i 6xdenně, jako miminečko při každém přebalení, do 2 let 4x denně (do 2 let jsem ho kojila), do 3 let 2x denně... Navíc byl celkem nervní miminko - nelíbila se mu manipulace spočívající v rozpalování a vybalování, to bylo pláče... takže nejen že jsem netušila, proč pláče, ale ve snu by mě nenapadlo, abych ho vybalovlala a tím vyvolala další hysteráček....
Prostě jak které děťátko.
Taky bych někdy daleko raději malého flegmouška, než sangvinického cholerička....