Takže jak jsem pochopila, holčička se v 19,5 měsících je sice už 1,5 měsíce přes den bez plíny, ale někdy se počurá i 3 x za den? A to má jako být úspěch té "báječné" bezplenkové komunikační metody
??? Jinak mi článek s prominutím přijde jako pěkný blábol, podložený pouze osobní zkušeností autorky.
Kamarádka děti na nočník nevysazovala, používala papírovky (= jednorázovky) a holčičky měla bez plen a bez nehod po krátkém (asi 2-3 týdenním) tréniku prvorozenou od 19 a druhorozenou od 17 měsíců (nevím už tedy, jestli jen přes den, nebo i na noc)...
Já jsem s prvním synem používala papírovky a když jsem se dozvěděla o moderních látkovkách (v necelém roce věku mého syna), myslela jsem, že už brzy budeme bez plen, tak jsem je nějak nezkusila. S nočníkem jsem ho seznámila v necelém roce a půl, někdy to zkoušel, ale dlouho mu do něj nešlo čurat, natož kakat. Ve dvou letech jsme to v létě nějak prošvihli (je srpnový) a já v září, když jsme začali chodit plavat, zjistila, že když mu řeknu, že do bazénu se nečurá, bez problémů si o nočník řekne. Jenže doma to nefungovalo, trval na tom, že chce plínu, a já neměla dost pevné vůle mu plenku nedat a bála jsem se, aby mi kvůli tomu navíc někde počuraný nenastydl. Kakat do nočníku mu ale pořád opravdu hodně dlouho nešlo, ani do záchodu. Teprve s narozením druhého syna kolem jeho 3. narozenin, kdy už měl za sebou několik úspěšncýh kakacích pokusů do nočníku a záchodu, jsem řekla plenkám rozhodné ne a bylo. Během dalšího týdne jsme zrušili i plenku na noc - stejně do ní už delší dobu čural až ráno po probuzení. Za ten více než půlrok měl nehodu jedinou - a to noční, navíc ještě vyvolanou stresem z méně známého prostředí. Bez problémů si hned začal o nočník říkat, teď na něj chodí sám, i na záchod - a já jeho čurací a kakací potřeby vůbec nemusím řešit, kromě vynesení nočníku a utření zadečku. Vím jistě, že na čurání býval nemusel mít plenku od 2 let či o něco dříve, kdybych bývala byla razantnější. Tj. v mém případě byl příčinou MŮJ NEDOSTATEK VŮLE syna zbavit plenek, přestože na to už mentálně měl a přestože mě neustálé nakupování plenek i ekologická a zdravotní stránka věci pěkně štvaly
. Naopak jemu jsem v tom, aby byl bez plíny, nijak nebránila. K tomu odě mě měl veškeré informace - o škodlivosti papírovek, o tom, jaká je z nich hromada smetí a tak. S kakáním bych toho myslím bývala moc nenadělala
.
S druhorozeným se snažím látkovat, ale musím konstatovat, že poté, co jsem je vyzkoušela, nejsem jednoznačná zastánkyně látkovek
. Pro srovnání: papírovka sice trochu chemicky smrdí (s výjimkou ekologických, zejm. Moltex Eko), ale zato není téměř vůbec cítit močí. Přebaluji ji tak po 3-3,5 hod, s výjimkou noci (v noci nepřebaluju, pokud nekaká); když je pokakaný, tak přebaluju okamžitě (buď to vidím, že koná, nebo cítím, že vykonal, většinou obojí). Látkovka po 2-3 hodinách (přebaluju po 2 hodinách, pokud dítko bdí; když mezitím 1,5-2 hod spí, tak po delší době) smrdí docela hodně. Kdybych měla látkovky přebalovat každou hodinu, tak bych musela plenky prát ne obden, ale denně - to bych už pak nesměla prát nic jiného (tolik šňůr nemám). Zadeček po noci strávené v papírovce je mnohem méně zapařený než po 2 hod v látkovce. Takže s látkovkou máme zábavu navíc - mezi každým přebalením déle větráme. A poslední minus - obávám se, že novou pračku, kterou jsem si po dosloužení staré před narozenínm 2. dítka pořídila, brzy odrovnám (téměř obden obří nálož plín). A jsem tak na pochybách, co je z hlediska ekologie horší - hromada papírovek (převážně "ekologických") po mém miminu, nebo další pračka na skládce + docela slušné množství vypotřebované a znečištěné vody, elektřiny a pracích prostředků (většinou tedy mýdlového slizu) + energie a materiálu na výrobu pračky
?
A jinak pro zajímavost, jedna má kolegyně z práce pouze látkovala a holčička byla na plínách do 32 měsíců
.
Takže souhlasím s těmi, kdo zde již psali, že každé dítě je jiné, a dodávám, že i my matky jsme každá jiná
. Já o sobě vím, že mám příliš liberální výchovu, která se mi v něčem myslím vyplácí, v jiném holt zas ne
.
Jinak bych ráda věděla, jestli matky, které po hodině či častěji řeší čurání, mají taky čas a možnost se soustředit na hraní si s dítětem... Mě by to tedy docela rozptylovalo - uprostřed hry, malování apod. pořád řešit čurání či kakání
.