Monty,
tak já patřím mezi ty , jejichž manžel se s tím pivem a brambůrkami u televize válí. A neuklízí po sobě. Má zvláštní způsob sledování té televize - na všechno se dívá odprostředka, neustále přepíná, nakonec neví z ničeho nic. To moc nechápu.
Ale zase se účastní rodinných akcí, jen to musím zorganizovat. Je ale fakt, že dceři už je 7 let. Když byla malá jako Stáník, začínali jsme jezdit na kole v cyklosedačce, procházky s kočárkem nenáviděl a odmítal je. Nic moc jiného se nedalo dělat a taky s námi asi trávil čas dost nerad. Vždycky byl rád, když ho vysvobodili kamarádi. Taky trávil mnohem víc času v práci, vlastně si dával pozor, aby přišel a malá už spala. Tak zkus počkat, až bude Stáník větší. To s těmi koncerty - já a manžel posloucháme každý jiný styl hudby a dneska spíš uvítám, když si to své odbyde s kamarády. Tvůj manžel by měl ale umožnit tobě, aby sis mohla vyjít s tvými kamarády.
Co se týče duchaplných rozhovorů - o ty moc nestojí. Vedeme je prakticky jen tehdy, když otevřeme lahvinku. Někdy je to docela dobré, někdy se to zvrhne v hovor o tchyni nebo mých rodičích, o firmě a pak je záhodno rozhovor co nejdříve ukončit. Já jsem si duchaplné rozhovory užila s mojí nejlepší kamarádkou (teď už se nevídáme, bydlí v zahraničí), to jsme skutečně probraly leccos. Manžel na ty mé (prý moc intelektuální) řeči moc není.
Předchozí