Ahoj Monty,
docela mě tvůj článek zaujal, protože já žiju v úplně opačném vztahu. Jsme s manželem už 8 let a mám se hodně rádi, ale... on je společenský a já ne. Můj manžel nadšeně chodí na koncerty (pop, rock, vážná hudba), do kina i do divadla, na balet i na operu. Kromě toho má spoustu známých, se kterými chodí na různé společenské akce (přes "garden party" po "obyčejné bečky") a ještě moc chce, abych chodila s ním. Jeho velkou vášní je vaření a tak hrozně rád zve různé lidi (jeho kamarády, moje i společné)k nám domů na večeře. Všechno nakoupí, navaří a já se mám jen "bavit". Problém je, že já jsem dost nespolečenská, ze všeho nejvíc mě baví ležet doma na gauči a číst si, někdy chodím ráda na výstavy a plavat. Manžel mě rád doprovodí. Víš, já už po těch letech se snažím být tolerantní, ale dá mi to dost přemáhání (zvlášť plesy). Já jsem prostě domácí typ. Tak nevím, protiklady se prý přitahují. Tak my jsme ukázkový případ, protože naše manželství je přesto podle mého názoru hezké.
R.
Předchozí