Zajímavý názor. Ale nevidím celkem žádný rozdíl při poznávání světa v tom, zda dítě chodí či ne - když sedí, tak nejspíš už i leze, že
. Jinak ale nechci Tvůj příspěvek zlehčovat - vzala bych si z něj asi toto: z psychologického hlediska pro dítě nezáleží ani tak na tom, jestli člověk začne dítě vysazovat kolem 1 roku anebo si počká, až zájem o čistotu projeví samo, resp. až pochopí, co se po něm chce, ale vždy je důležité, aby nácvik probíhal v pohodě a bez stresu (slyšela jsem dokonce o případu, že matka dítě k nočníku přivazovala; já mám naopak své vlastní fotky, jak sedím na nočníku v necelém roce a máma mi k tomu hraje s maňáskem divadlo; osobně mám sice různá traumata z dětství, ale z předčasného vysazování na nočník rozhodně ne
; tak skoro váhám, jestli druhého syna taky nezkusit vysazovat - ten starší ro s plenkami taky táhl na můj vkus moc dlouho a ty věčné dohady a vysvětlování, proč už by plínku mít nemusel - a stejně jsme to, byť víceméně po dobrém, nakonec museli vyřešit z pozice rodičovské autority - prostě že plínky nosit nebude, protože my to nechceme - kdoví, jestli z toho nemá nakonec větší trauma, než kdybychom ho nenásilně na nočník navykli už jako mimino
).