Ten nácvik je opravdu o tom, že se zkrátka pleny musejí sundat a risknout nějaký čas počůrání do kalhot. Kritický byl jeden měsíc, to jsem se navytírala a nosila pro jistotu i ven náhradní prádlo. Jestliže pleny nesundám a chci zároveň, aby dítě všechno provádělo do nočníku, tak to nepochopí, proč, když má ještě pleny. Pochválit, když provede do nočníku a ukázat co provedlo. Ono to pochopí. Po měsíci tohoto nácviku jako když utne. Už nepamatuji, že by se někdy počůrala, nočník byl připraven v kuchyni v rohu, aby ho měla na očích a vždy dala včas najevo, že potřebuje. Moje sestra to udělala také tak se synem a povedlo se jí totéž. Takto to prováděla s námi naše matka a fungovalo to. Nepamatuji, že by před těmi 34 lety mělo nějaké dítě ještě ve třech letech pleny, úplně nejdéle je měly všechny dole do dvou let, a už to se považovalo za maximum. Na roce a půl bylo bez plen poměrně dost dětí. Že by dnes fungovaly děti jinak a byl problém v nich, to se mi nezdá. Je to jen tím masírováním reklam v televizi. A možná i tím, že my jsme musely pleny prát, dnes na ně matky hodí nějakou umělou hmotu a ať se dítka paří, přece je nebudou "stresovat" na nočníku.
Předchozí