To jsem ráda, že vidím podobný názor! Všude kolem se to hemží stesky, jak doma s dětmi matky hloupnou a těší se do práce. U některých profesí to chápu - lékařka, učitelka, vědkyně apod., chápu i podnikání, které je pro člověka koníčkem - ale jiné? Na co se těší? Na ranní honičku, pak osm hodin sezení na židli v kanceláři (za pokladnou v supermarketu, u pásu v továrně apod.) a pak večerní honičku? Někdo má pocit, že ho takový život obohatí? Já si to tedy nemyslím. Možná, že tak lze získat pocit určité sociální sounáležitosti, ženské si poklábosí, ale osobní rozvoj? Toho lze přeci dosáhnout i jinak, než se nechat najmout někde na celodenní práci. Máme noviny, časopisy, knihy, internet, jazykové školy, tělocvičny, kurzy všeho možného, galerie ... Sama autorka článku je důkazem, že na "rodičovské" se dá podnikat ledacos. S malými dětmi je člověk samozřejmě nějak omezen, ale to je přeci v té práci také, a řekla bych, že více! Po dobu těch osmi hodin zdaleka nemůže dělat, co chce, jíst, kdy chce, jít ven na vzduch apod. - to už má větší volnost s těmi dětmi! A ve zbylém čase po práci zase nemá příliš na vybranou, neboť se musí urychleně postarat o děti a domácnost. Nevím, je to jistě individuální, ale já zaměstnání matky malých dětí považuji pouze za nutnost z důvodu výdělku, zábavu bych si dokázala najít rozhodně jinou
(O čase stráveném s dětmi nemluvíc.)