Po první mateřské jsem měla pocit, že nejsem schopna se smysluplně vyjadřovat, natož v cizím jazyce. Navíc mé myšlení bylo tak nějak uondané, rozplizlé
Do práce jsem se sice moc těšila, ale zároveň jsem věděla, že to bude hrozně těžké. Pracuji v oboru, který se nestále mění (daně, audit), kde denně potřebuji cizí jazyky a často maximální soustředěnost. Vůbec bych nevěřila, jak rychle byl můj mozek schopen se nastartovat, všechno mi bavilo (i to papírování, co jsem dřív nesnášela) a hlavně - byl to pro mne příliv energie. Zvládala jsem dvakrát tolik věcí, s radostí a chutí. Já bych radila najít si paní na hlídání nebo soukromou školku a vrátit se k původnímu zaměstnání. Popřemýšlet o tom, co by bylo dobré ještě se doučit. Jsem teď na druhé mateřské a jednou týdně chodím individuálně na hodinu angličtiny. Jen tak si pokecat s bývalým profesorem - intelektuálem, je to úžasná vzpruha. V říjnu nastupuji zpátky do práce. MŠ prý bude (Praha 6), tak jsem zvědavá. No... lehký to každopádně nebude, ale (stejně jako autorka) pracovat potřebuji.