Přidat názor k článku Máme druhé dítě aneb První rok se nezastavíš

Ne, já fakt nejsem matka drsoň Já ho prostě nechám ťapat to, co zvládne. Tam, kde je to na něj dlouhý, jde do kočárku a mimčo do šátku.
Pořídila jsem kočárek - sporťák, který jde sklopit do úplného lehu, takže tam může i mimi, a zároveň sklopit do klasickýho sedu s pultíkem pro starší děti. Takže mám jeden kočárek pro oba a když by na to přišlo, klidně může starší, kdyby ho bolely nohy, během cesty vyhodit mimčo
Dneska je staršímu rok a půl a kilák volným tempem (se zastávkami u každýho ee, máme fekální období) ujde v pohodě a ještě pak doma řádí. V kočárku bývá už zcela výjimečně - na celodenním výletě kupř.

Jsem přesvědčená, že kdybych koupila tandem, tak v něm ten starší jezdí dodnes (podobně to má kamarádka, akorát že v tandemu má 1,5 a 2,5 leté děti...). Ne že by byl línej synek, ale já bych tandem tahala všude z vlastní pohodlnosti, než abych se táhla tempem hlemýždím a obdivovala každé lejno na chodníku

Ostatně dokud dítě neřve, tak ho nic nebolí Ani nohy
A co bolí, to posiluje