Ahoj, vím, že mě utlučete, ale po přečtení všech těch článků to musím napsat
Naše rodina jí všechno. Alespoň my dospělí. Co nám chutná. Resp. dva tři obědy v týdnu dle zdravé výživy, samá zelenina, libové maso atd. a večer to hezky zatlučeme chlebem ve vajíčku, smaženými polopárky apod.
Je nám oboum 27 let, váhu máme akorát (187cm/75kg, 167cm/50kg), hladinu tuku a cukrů co jsme si nechávali změřit máme v pořádku. Sem tam něco sladkého, semtam něco nezdravého, sem tam zase extrémně zdravé. Hlavně hodně pijeme. Máme to oba od svých rodičů. Do mě máma cpala v půl roce knedlíky jelikož jsem odmítala cokoliv mléčného. A žiju, žiju
A to samé teď máme s prckem. Je mu rok, tak samozřejmě jedeme opatrně. Když my máme bůček a pečený, on má kuřecí dušené na páře. Ale špenát a bramborový knedlík? Klidně. Jen ne pepřený a solený jen špetičkou. Rohlík, chléb, máslo, sýry, pomazánková másla, marmeládu, nutellu, jogurty, přesnídávku, to vše dostává na střídačku k snídani. V cukrárně dostane malý zákusek, doma piškoty, k velikonocům malého čokoládového zajíce, sem tam gumové medvídky, o vánocích ždibet cukroví, po plavání nebo cvičení brumíka, kinder řez ale další piškotové oplatky. Není to denně to ne, ale třeba 2x do týdne. Není to pytlík bonbónu, ale jeden max. dva, stejně tak piškoty a ostatní. Pribiňáky apod. do něj necpeme vůbec, páč sám si řekl, že mu to nechutná. Co se týče uzeniny, já ji moc nemusím, přítel běžně, syn nedostává zatím vůbec. S vyjímkou, kdy se něco ocitne přímo v jídle. Ale to je tak 2x za měsíc. Já myslím, že uškodit mu tím zas tak nemůžeme. Kdyby měly ty "nezdravé" potraviny takový vliv, naše generace zejména ti nekojení, bychom museli být už prožraní nemocema skrz naskrz
Naši rodiče nás cpali vším co bylo a nikdo je zato nekamenoval. Hlavně že dítě přibíralo, jedno po čem... To je zase špatně a nemělo by to být. Ale striktně se vyhýbat sladkému a nezdravému mě zase přijde příliš úzkostlivé. Moje dětská doktorka mi na to řekla např.: "Uzenina mu nemůže ublížit nebude-li ji mít denně, dostane-li vyjímečně kousek párku nebo dětské šunky, určitě z toho nebude mít zdravotní problémy, ale uvědomte si, že v tu chvíli mu nedáváte nic, jen prázdnou energii, jen mu ucpete žaludek, takže po takové sváče by měl následovat vydatný oběd nebo večeře plná vitamínů, minerálů apod. co dítě potřebuje. Tím se řídíme a vše je v pořádku. Syn má na roce 82cm (táta je dlouhán...) a 10kg. Je krásně statný, pevný a čiperný. Soustředěný a šikovný je také, např. dokáže správně naplnit vkládačku, což je úžasné. A od 10 měsíců nemá na lahvi dudlík, ale jen pítko od aventu. Kvůli zoubkům. Ty to totiž nezkazí tolik gumový medvídek přežvykovaný dvě minuty v pusince jako dudlání lahvičky s čajíkem nebo mlíčkem na dobrou noc, to vám potvrdí každý zubař. Našeho syna jsme naučili tvrdou metodou spát celou noc bez lahvičky. Po dvou týdnech učení začal spát celou noc a spí tak doteď. Ale to už sem patří, jen skrz ty zuby