Přidat názor k článku Máme druhé dítě aneb První rok se nezastavíš

Uff! Tak to je opravdu moc hezký článek, Heleno!
Ačkoliv mám teprve osmiměsíčního synka, už doma rozebíráme, kdy že je ten "optimální" čas na druhé dítko. Mám bratra staršího o necelých patnáct měsíců..
Moje mateřská bude trvat dva roky (rozhodla jsem se tak bohužel kvůli penězům), babičku ani chůvu nemáme, takže jsou dvě varianty.
Buď otěhotním tak (podařilo-li by se to :o)), abych byla doma dál, s druhým potomkem a budu to holt muset zvládnout, anebo odejdu z práce a začnu pracovat tzv. na sebe, nejlépe z domova (což by do budoucna neměl být dle našich výhledů problém) a budu tak se synkem, než půjde do školky, pak budu dál pracovat a další dítko poviju třeba až za čtyři, pět let.
Ještě donedávna jsem přesně nevěděla, kterou z těchto možností zvolit, i když jsem většinou byla spíš pro tu druhou.., nicméně předevčírem jsme šli dvakrát na procházku a pokaždé jsem potkala jinou maminku, kterážto vedla za ruku cca dvouleté dítko a tlačila kočárek s dvojčátky! Představa, že by se mi něco takového taky "stalo" (v naší rodině by to nebylo nic neobvyklého), mě trochu vyděsila.
Syn se teď snaží lézt a pokud na něco nedosáhne, začne samozřejmě kňourat, taky mu rostou zoubky.., nic mi nevadí jako kňourání. I když už jsem si docela zvykla :o). Abych se dostala k věci - někdy jsem netrpělivá a nějak si neumím představit, že mám vlastně dvě miminka, tj. dvě děti takhle brzy za sebou.
Tak si říkám, že asi zůstanu u varianty, že budu mít dětičky dál za sebou. Vím, že by si vyhrály atd., přesto jsem přesvědčená, že když nebudu v pohodě, nebudou ani ony.
Tak uvidíme, třeba si to příroda ale připravdí jinak :o)
Držím pěsti, jste šikulka!