první dvě děti jsem měla s odstupem 15-ti měsíců.Neplánovala jsem to ,ale stalo se.Bála jsem se jak to zvládnu,ale s odstupem času vidím, že to bylo to nejlepší,co nás mohlo potkat a jsem za to vděčná.První rok byl opravdu záběr,ale zvládli jsme to.Naopak když byl druhému dítěti rok,všechno se srovnalo,měla jsem mnohem víc času,protože děti se dokázaly zabavit spolu a všechno bylo při jednom.Děti neměly čas zvyknout si ,že je něco jen pro ně,byly mnohem dřív samostatné a rozhodně nemám pocit,že bych je o něco ošidila.A ještě k tomu že to není zdravé pro organismus matky-myslím si , že pokud máte děti do 30let , organismus to zvládá docela v pohodě, protože lépe zvládá stresové situace i fyzickou zátěž.Teď mám s odstupem 11-ti let třetí dítě a myslím, že vyčerpaná jsem úplně stejně jako tehdy se dvěmi dětmi,ale opravdu si to s rádostí užívám.
Předchozí