Mno ... tohle je fakt zajímavá diskuse.
Někdo tady napsal, že Montyno manželství je spíš nepodařené kamarádství. S tím nesouhlasím, je to podle mě právě naopak - kamarádství, přátelství v tom vztahu, tak jak ho Monty popisuje, nevidím žádné. Spíš mi to zní jako typické manželství generace našich rodičů, pro které bylo prostě DANÉ, že se někdy okolo dvacítky vdají/ožení a budou mít hned děti. Jejich vztah se pak taky omezil na provozování domácnosti a zaopatřování dětí, nějaké společné aktivity partnerů ... spíš nula, když nepočítám snad chatu/zahrádku. V tomto případě bych si tedy taky dovolila tvrdit totéž co Monty, tedy že chlapů, co se doma jen válí na gauči, se ženou se nebaví a o společné aktivity nemají zájem je 99 procent.
ale pokud jde o nás, co jsme se narodili v 70. letech, tady to snad už tak není, že jo? To se přikláním k názoru, že máš Monty smůlu na chlapy /a zřejmě i na přátele, pokud tvrdíš, že podobné týpky znáš i ze svého okolí/. Jako jedinou "omluvu" pro tvého manžela vidím to, že už není nejmladší a - jestli jsem to dobře pochopila - žil dlouho sám. Dost mi připomíná mého švagra, ten se ženil taky někdy v 35, do té doby žil s matkou a pak sám, rád by ovšem velkou rodinu /což se mu splnilo, mají tři děti/, ale on už to prostě nezvládá, má náročnou práci a večer po příchodu domů už chce jenom KLID. Ale to jsem dost zjednodušila. Jinými slovy, doufám, že ten tvůj manžel aspoň hodně vydělává!
Předchozí