Drahá Dášo, pokud byste si pozorně přečetla můj příspěvek, věděla byste, že jsem děti odkládala k jejich vlastní babičce a dědovi.
To jsem činila po vzájemné dohodě,kdy mi bylo toto dědou a babi nabídnuto.Babička čerstvá důchodkyně, učitelka MŠ.Oba kluci v naprosté pohodě. Já na ně byla po návratu z práce maximálně natěšená a věnovala jsem se jim velmi intenzivně.
Víkendy společné cyklovýlety, později lyžování atd....toto trvá stále. Starší kluk ve čtvrté třídě ve škole 1 dvojka na vysvědčení,
neučí se, nenutíme. Mladší zatím v MŚ. Dle Vás a pí. Jany jsou to kandidáti na sebevraždu, protože jsem s nimi OSOBNĚ nekvokala 3 roky kolem pískoviště - promiňte, to je směšné.
Nejsem odborník, bohužel znám jeden případ sebevraždy mladistvého. Syn mojí starší kolegyně z práce skočil v 15 pod vlak, neboť nebyl v roce 1990 vybrán na soustředění hokejového týmu v Kanadě.Celá rodina totiž přikládala jeho hokejové kariéře nekutečný význam, dítě to bylo VELMI opečovávané.....No a te´d bych z toho mohla vyvodit logikou pí. učitelky Jany, že děti, jejichž rodiče se v nich příliš vidí a příliš se věnují jejich sportovní kariéře, skončí podobně - sebevraždou....Prosím Vás, neubližujte alespoň lidem, kterým se toto opravdu stalo, když už nedokážete být tolerantní jindy....
Předchozí