Dobrý den, mám 2 děti, přesně od sebe rok a půl a nyní čekáme další již 3, opět od posledního dítěte rok a půl staré. Nejstaršímu je 2,5 roku, malé je rok a měsíc. Musím říci, že jsem nepřemýšlela nad tím jako autorka článku, jestli se věnovat více tomu a více tomu, být jaksi rozdvojená, u mě to přišlo naprosto přirozené brát oba stejně, obě děti stejně milovat.A když jsem byla v porodnici, naopak se mi velice stýskalo po prvním. Mám asi štěstí na hodné děti, protože první 3 měsíce nám druhé mimčo pořád jen spalo, potom už vyžadovalo větší pozornost, starší syn se poměrně rychle naučil na nočník a tak vůbec si myslím, že takováto situace donutí děti k samostatnosti, myslím tím děti narozené blízko po sobě. Rozhodně si nemyslím, že by se toho měl někdo obávat, ba právě naopak, je totiž neuvěřitelné, jak si děti spolu vyhrají, já o nich téměř nevím a mám tak čas na ostatní povinnosti. Samozřejmě jste někdy unavená, ale lidé kteří jsou v kanceláři celý den u PC, věřte přijdou domu a jsou taky unavení. A tohle je vážně zábava, vidíte pokroky. Myslím, že hodně důležité je staršího zapojovat do aktivit, které jsou spojené s malým, jako je podávání plenek k přebalování, pitího, oblečení, oni jsou pak strašně rádi, líbí se jim to, jen nezapomenout na chválení a chválení :o) Přeji Vám hodně hodných, zdravých a šikovných dětí a manžela, který je oporou.
Předchozí