"Na lov chodí muži, ženy jsou s dětmi". To sotva. Ono vyrýpávat kořínky je skoro stejná fuška jako stopovat jelena a s batoletem se to dá podnikat dost těžko. Stejně tak práce na poli. Vždyť je to nesmysl, vytvářet představu, že ženské byly v minulosti "doma". Stejně tak byli "doma" chlapi-zemědělci. Oba rodiče vykonávali svůj díl práce od svírání do setmění a dlouho potom. A o děti se staraly babičky (v lepším případě), v horším o pár let starší sourozenci. Nebo byly přivázané za nohu ke stolu... To, že se ženská stará "jen" o dítě a domácnost, je luxus evropské společnosti posledních desetiletí.
A konec konců i ta batolata přivázaná na tělech matek, tak nádherně popsaná v konceptu kontinua - myslíte, že by s našimi dětičkami v jesličkách neměnila? Víte, jak se to dělalo u Siouxů po narození dítěte? Nechali novorozeně pořádně vyřvat - protože to bylo naposled. Následně matka robátko naučila nebrečet - ve chvíli, kdy začalo nabírat, mu stiskla nosánek, až se začalo dusit. Během pár dnů se vytvořil podmíněný reflex a dítě bylo trvale zticha. Jistě, protože až ho máma bude mít uvázané na zádech, nesmí prozradit celou tlupu. (Historicky doloženo - nekecám!)
Předchozí