Nějak jsem to nepochopila - vždyť snad dnes už to není nutně tak, že se dětmi musí být automaticky matka. Může to stejně tak být otec!
Přijde mi na tom důležitšjší, aby první roky prostě trávilo dítě převážně se svou rodinou, vytvořilo si tam pevné zázemí, spolu s rodiči objevovalo svět... - asi podobně jak to píše paní dr. Španhělová.
Tak od dvou let mi POSTUPNÉ a časově omezené zvykání si na pobyt bez rodiče v dobrém(!) dětském zařízení nepřijde špatný - právě aby pak nebyl tak náhlý ten přechod do školky...
Souhlasím s názorem, že by se hlavně měl změnit přístup zammsětnavatelů a celůlkový pohled na émě "rodina a práce", aby bylo víc míst na částečný úvazek, více časově flexibliních pracovních pozic... atd., umožňující rodičům (nejen matkám!) lépe skloubit práci a rodinu.
Ohl. těch kvót nastavených jaksi "seshora" to vidím také kriticky - každá země má přece své specifika a nedá se jen tak šmahem říct, že "prostě tak to bude a hotovo", bez ohldeu na poptávku a další podmínky!
Navíc třeba ve Švédsku pokud vím sílí kritika toho, že původně bylo řečeno, že jesle od raného věku jsou jen možnost, ale teď se téměř staly povinností (resp. jediným východiskem) pro všechny, tedy i pro rodiče které tam děti dávat nechtěli. K tomu došlo proto, že byla postupně seškrtána finanční a jiná podpora těmto rodičům (vychovávajícím sví děti první 2-3 roky doma) - s poukazem na to, že přece jsou dostupné jesle s dostatkem míst... :-(
Takže i tak to může dopadnout. A v té kritice zaznívá právě i obava z možné souvislosti s pozdějším nevyrovnaným a násilným chováním dětí/mladistvých... atd. (ale musela bych to znovu na webu najít, teď to nevím přesně)...
Předchozí