Přidat názor k článku První zážitky se šátkem

některý lidi se blbě ptaj furt. Já taky myslela, že nošené mimino je normálka, a furt se mě tolik lidí ptá.
S tím odpovídáním se přidávám k jiným - prostě si to časem nacvičíš.
Vedro/zima - šáhneš dítěti na záda, usměješ se na tazatele, a řekneš, "je mu tam úplně akorát."
Není zkroucenej? - ne, je krásně přitulenej atd.
Nezničíte si záda? - za tu hodinku ne, rozhodně ne tolik jako taháním kočáru do schodů.
A když nemáš náladu, tak neodpovídej, nebo jen ano/ne.

Jinak mám zkušenost, že nejmilejší jsou opravdu staré babičky "jé, pani, tomu tam je teploučko, a ani nepláče." Nejblbější dotazy mají padesátnice (ty samé, co radí, abychom děti nenosily, že se rozmazlí a pak jim klidně po scénách u normálního jídla dají čokoládu:) - že by pozůstatek socialistické kolektivní výchovy?