Já jsem celkem člověk málo průstřelný, a s šátkem mám drtivou většinu pozitivních zkušeností (s reakcemi okolí); obvykle jsem pochybmostem předcházela rovnou nadšením v hlase, jak je to úžasné a jak to dítě miluje ;) Ale udělala jsem jednu zajímavou zkušenost - když jdu se řvoucím miminem (ať už v kočárku nebo šátku) a s jedním nebo dvěma staršími dětmi, cítím se jistě, že dělám, co můžu, aby dítě neječelo, a okolí mi je ukradené. Když jdu se řvoucím miminem venku sama, cítím se opět jako prvomatka a předprovinile. Umíte to někdo vysvětlit?
Je nepřijatelné vkládat příspěvky, které jsou neplacenou reklamou (chcete-li reklamu, kontaktujte redakce@rodina.cz), které jsou urážlivé, vulgární, rasistické nebo v rozporu se zájmy serveru Rodina.cz. Redakce si vyhrazuje právo takové příspěvky odstraňovat.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.