Přidat názor k článku První zážitky se šátkem

Koukám, že tu slyším na šátky jen samé superlativy..tak já naopak napíši trochu i negativa.Šátkování je fajn, ale tak na půl hodiny denně.Po půl hodině se už vleču městem jak soumar..bolí mě záda, klouby, malá mi přijde dvakrát tak těžká a jsem z toho všeho jaksi celá zchvácená. Když nesu ještě nějaký ten nákup, tak je to po hodině na celodenní celkovou rekonvalescenci.
Celkem mám divný pocit z knihy koncept kontuinua, kde doporučují nosit dítě neustále!? Naopak v jiných knihách varují před vertikální polohou do té doby, než se dítě naučí sedět..obzvláště trpí zádíčka v místě krční páteře..tam se prostě dostatečně šátkem nepodepřou...i když leží hlavou na mámě. V kolíbce zase trpí kyčle...No...občas se šátek hodí, ale jinak CELKOVOU TEORII O NEPŘETRŽITÉM NOŠENÍ POVAŽUJI ZA MÍRNĚ ULÍTLOU .

V rozvojových zemích totiž děti leží matkám spíše na zádech při práci na poli, v těch západních se choulí mámě v prvním půlroce na břiše, které matka manévruje nad sporákem, mezi kastroly s VAŘÍCÍ VODOU A PRSKAJÍCÍM OLEJEM, nebo nad prknem s ROZPÁLENOU ŽEHLIČKOU..No..tohle tedy nic moc :-(.