Přidat názor k článku První zážitky se šátkem

Já jsem jednou spadla, když jsem nesla dítě v náručí. Zakopla jsem a padala rovnou na nos. A nějak jsem se zázračně ve vzduchu obrátila a spadla jsem na bok, měla jsem ho hnusně potlučený. Dítě ani nezačlo řvát. A já až na zemi přemýšlela celá paf z toho, jak se mi to vlastně povedlo. To jsou asi nějaký mateřský reflexy.
Ale teď, když byly synovi skoro tři, se mi stalo tohle: on stál na jakémsi pódiu, tak metr dvacet vysokém. Já na zemi s hrnkem vařícího čaje v ruce. On se náhle rozhod skočit na mě, že ho jako chytím. A já v šoku uhnula, abych ho hlavně nepolila čajem. Bylo to jen na trávu a vůbec nic se mu nestalo. Dost jsem ale dumala, jak by moje tělo reagovalo, kdyby to bylo na beton a třeba z větší výšky. Odhodila bych hrneček a chytila dítě? Nevím...