Já mám nejšerednější pád na kontě s kočárkem. Táhla jsem kočár s dvouměsíčním synem pozpátku do tří schodků, co vedou do domu prababičky. Pod schody je vydlážděný krátký kopeček a bez obrubníku rovnou hlavní cesta, velmi frekventovaná. Takže kdyby kočár ujel dolů, absolutní malér. No a na těch schodech se mi nějak zvrtla noha nebo kočár, nebo co, já ani nevím, ale výsledek byl ten, že kočár začal padat na bok a dolů. Já ve snaze kočár udržet rovně a hlavně ho nepustit na tu cestu, jsem ho křečovitě držela oběma rukama ve správné pozici, ale už jsem naprosto nezvládla jakkoliv kontrolovat svůj vlastní pád a strčit před sebe aspoň jednu ruku. Takže kočár jsem udržela, ale plnou vahou svého těla jsem hlavou naletěla do poctivé cihlové zdi.
Motala jsem se ještě dva týdny, dokonce jsem byla na rentgenu, ale dobrý. Vždycky když do těch schodů jdu, tak si vzpomenu.