Přidat názor k článku Mlčící bestie

Petro, souhlasím z duše s Tebou i s ostatními.

Ne že by bylo něco špatného na radě, že když jeden přijde naštvaný z práce, nemá ho ten druhý začít bombardovat otázkami, nebo se to zvrhne v hádku. Ale podobně jako vás ostatní mě štve a to je ještě slabé slovo, že ten naštvaný mlčenlivý příchozí je stereotypně vždy chlap (jako by ženské nemohly mít naprosto totožné stavy), a že se tu pochopení vyžaduje výhradně od ženy (jako kdyby ten muž, pokud tedy přistoupíme na to, že tím naštvaným je muž, měl zcela samozřejmé a nezadatelné právo přijít domů a nekomunikovat, zatímco u té ženy jakoby byla chyba, že vůbec zaregistruje, že on není v pohodě a zajímá se o to - třeba proto, že ho má ráda a chce mu pomoct).

Když už si ten člověk chce říkat psycholog, tak by to měl nastínit i z druhé strany - jak se má chovat člověk přišedší v naštvaném stavu z práce tak, aby si uchoval svou duševní integritu a zároveň nenas*l zbytek rodiny na zbytek dne.

Velice mi vadí, když se od žen vyžaduje ohleduplnost vůči svému okolí na hranici sebezničení, a od chlapů se to odmávne stylem "oni už jsou takoví." Do takového středověku bych střílela. Určitou ohleduplnost bychom svému okolí měli poskytovat všichni, ale stejně tak ji máme právo vyžadovat od něj.