Petro, přesně tak, myslím, že psycholog, který by byl co k čemu, by tomu muži z článku poradil, aby se naučil říkat něco takového jako "naštval jsem se v práci, momentálně o tom nechci mluvit", a ženě, aby takovéto vysvětlení akceptovala s tím "OK, kdyby sis o tom chtěl promluvit někdy později, budu Ti k dispozici."
Ten mechanismus, který popisuješ, dovedený ad absurdum vede třeba k tomu, že různí psychopati viní ženy za všechno zlo na světě (když se on jako muž chová jako hovado, mohou za to ženy, protože si ho "tak vychovaly"). Ani známka po nějaké sebereflexi a o tom, že je směšné, aby se dospělý člověk odvolával na to, že on za své chování nemůže, protože je taková třtina větrem se klátící, že nemá žádný vlastní názor ani vliv na své jednání.
(U žen to tak samozřejmě funguje taky - taky jsou takové, pro které "chlapi můžou za všechno")
Předchozí