Problém je, že pokud se člověk od "normálu" odchýlí, je hned problematický a feminista.
Mám velmi osvíceného manžela - rodičům jeho dopřej pámbu pevné dlouhé zdraví
,ale stejně na to občas narazím. Ale je to spíš tlak veřejnosti - respektive okolí. Naštěstí máme velmi emancipované okolí - muži uklízí, vaří, pečují o děti, takže to jsou spíš vyjímky.
Problém ale není v tom, co dělají/nedělají, ale v tom pocitu. Oni mají pocit, že to dělají navíc a že my je za to musíme mít rády. To, že naopak to většinou nefunguje, to je věc druhá. I když tedy u nás ano, protože manžel občas přijde s takovou větičkou typu - jsem rád, že o nás tak pečuješ, já bych to takhle nezvládl.
Naštěstí se řadíme oba mezi moudře-empatické druhy, takže k problémům v článku příliš nedochází. Ale někdy se také dokážeme naštvat kvůli pořádné blbosti!