protože svého muže slušně upozorním, že se tváří opravdu naštvaně. Mému muži to vyhovuje, pokud chce povídat, tak spustí. Pokud je na tom opravdu špatně, koukne ještě hůř a pak oba víme, že je naštvaný a podle toho se zařídíme. Nedovedu si představit, že bychom se tvářili, že je vše OK. A pokud jeho emoci nepojmenuju já, tak on prostě dělá, že se nic neděje, ale příjemný rozhodně není a časem mě vytočí. Autor článku pouze ukazuje, že je "typický" muž, že má rád model "typického" muže a rád model "typického" muže šíří. Já si naopak dost dobře nedovedu představit lov bez řádného plánování (mluvení) a přípravy na něj. Byl by to chaos. Sbírání bobulí při klevetění musí být pořádná šlapačka na nohy a šťouchání lokty do sebe. Upozorňovat na sebe divokou zvěř hlasitým klábosením uprostřed lesa je docela riziková záležitost. A pokud vím, pokud se dralo peří, klábosili všichni. Dělalo se to v zimě a muži seděli společně s ženami a taky něco kutili.
Předchozí