Přidat názor k článku Kráva, soudruzi a slzy v očích…

MM, ke streptokokovi:

– porodem doma jsem se vyhla zbytečnému častému vnitřnímu vyšetření všech, kdo mají v porodnici ruce snad vyjma uklízečky

– porodem doma jsem se vyhla rutinní amniotomii

tyto dva body jsou jasná prevence vůči kontaktu streptokoka s plodem a běžně se v porodnicích dělají. Samozřejmě, kdyby mi odešla plodová voda a do 3, 4 hodin se nedostavily kontrakce, jela bych do pordnice, voda odešla půl h před začátkem II. DP.

– Antibiotika rutinně podávána v porodnicích jsou již zásahem do pordu a hrozí anafylakticý šok
Navíc není moc zemí, kde se antibiotika podávají ženě rutinně, ČR mezi ně patří, pro mne bohužel... (ještě před cca 6, 7 lety se žádný streptokok u nás neřešil

– pravděpodobnost sepse u fyziologického novorozence je asi 1 : 1000 (zdroj můj Gyndr – když tak mne opravte, cizinko )
tato pravděpodobnost se právě ještě snižuje je-li eliminováno vnitřní vyšetření a amniotomie...

Ano, všem těmto zákrokům (amnio, vnitř. vyšetření, atb) bych se mohla vyhnout, kdybych byla dostatečně silná a asertivní... Ale jak jsem psala v článku jsem srab... a dobře jsem udělala, v porodních bolestech mi mohli chtít řezat nohu a ján bych jim to dovolila...

– Měla jsem připravený výplach s 0,2 % obsahem chlorhexinnu, používá se v USA např, tuším že o něm někde psal i Odent, nakonec jsem nepoužila

Snad jsou má vysvětlění tobě inspirací, samozřejmě, riziko tady bylo jako u všeho a já jsem s ním byla srovnana, a jak psala Bellana, štěstí přeje připraveným, taky ho asi trochu bylo.