Přidat názor k článku Kráva, soudruzi a slzy v očích…

... v mém případě se nikdy žádná amniotomie nekonala - jela jsem pokaždé do porodnice už s odteklou/odtékající plodovou vodou.

Vnitřních vyšetření moc nebylo a rozhodně bych to nenechala dělat každého "kdo má ruce" - jak píšeš!
A ostatně, když tam ten streptokok už byl (zjištěn asi 10-14 dní před porodem a to i v moči, takže v dost velkém množství, tak by na tom to vyšetření už atké moc nezměnilo. Souhlasím ale, že by se měl počet vyšetření omezit na minimum.

Mám dojem, že to trochu zjednodušuješ resp. pausšalizuješ - myslím teď "to jak to v porodnicích chodí". Zas tak "na jedno brdo" to přece jen není a časy se přece jen mění! Porodnici jsme nějakým zoůsobem vědomě vybírali, nějak se informovali, nějak tam komunikovali a říkali co jo a co ne - není to přece tak, že tam přijdeš a pak už na nic nemáš vliv.

No a k té ATB léčbě: Jsem také pro spíš zdrženlivé podávání ATB (obecně) v případě opravdové potřeby. Jak známo, vzniká bohužel u některých bakterií rezistence z důvodů nadužívání a/nebo nesprávného užívání ATB a sami lékaři už před tím varují.

V tomto případě si ale myslím že jsou ATB celkem na místě. Vím o několika případech ze zemí, kde se ten test na strep. B standardně neděla a/nebo v případě pozitvní diagnózy se ATB nepodávají, a to bych řekla jsou příběhy opravdu dramatické! A ten výplach např. neřeší to, když máš toho strep. i v plodové vodě a dítě ji vdechne/napije se jí!

Přičemž ten náš případ byl také divný, protožě mi nikdo nedokázal vysvětlit, proč malý tu sepsi dostal navzdory ATB léčbě před a během porodu? Prý se to někdy, byť velmi zřídka stává, může to být velmi agresivní kmen, na který ATB dostatečně nezabíra... apod. Hmmm?!? Naštěstí to dobře dopadlo, ale tohle zůstalo tak trochu záhadou.
Rozhodně se obávám, že při porodu doma by se tak rychle nepřišlo na to, jaké má malý problém a že musí na JIP... No ale samozřejmě se dá vždy spekulovat, že by třeba porod proběh jinak, líp atd. - nevím...

Myslím že v příznivějších podmínkách bych asi také byla kandidátka na porod doma (i když v paneláku asi ne...) či v porodním domě. Nemocnice totiž vůbec nemusím, jsem tam jaksi pořád ve střehu a to samozřejmě zrovna nenapomáhá uvolnění se při porodu... Taky že se první porod zasekl (i když začal v CAPu a času bylo dost, nikdo mě k ničemu netlačil, mela jsem předtím spoustu informací, partrena sebou, vše "ideální") a skončil císařem; druhý probběhl "normálně", ale zase se zmíněným problémy... :-/

Další dítě neplánujeme, takže pohodové, lehké a přirozené porody už definitivně přenechám jiným ;-), mně to jaksi nebylo dáno... Ale mám dva skvělé, zdravé kluky, tak to už neřeším !