Ahoj, ted jsem si precetla nekolik tech clanku az do konce a osobne s nima jako doktorka spis souhlasim. A to proto, ze:
1)Neznam moc rodin, kde by vychova deti a pece o domacnost byla casove a organizacne rozdelena mezi partnery fifty-fifty a dalo by se teda rict, ze zena nepracuje na "dve smeny" a ma cas se vzdelavat a "delat karieru" ve stejne mire jako jeji muz
2)Nas system zdravotnictvi je pro lekare neumerne zatezujici, jak prisernou administrativou ( v jinych zemich casto je doktor moc drahy na to, aby polovinu nebo vic sve prace delal pisarku), tak i sluzbami, ktere jeste porad ve vestine hlavne mensich nemocnic znamenaji 5x v mesici nastoupit rano do prace a odejit druhy den odpoledne (vetinou je clovek naprosto "vyflusly" a v obdobi dovolenych, kdy stejny pocet sluzeb je rozlozen do 2 tydnu, t.j. skoro obden nejsi 32 hod doma, pak 12 hod. jo a zase znovu, je to fakt des). Pokud pro tebe medicina neni "povolanim", ale spis zamestnanim, ktere delas rada, ale rada se taky staras o rodinu, nechces takhle stravit svuj zivot a opravdu se branis takove zatezi v praci, hlavne tim, ze nechces tolik sluzeb. Navic, byt dobrym lekarem znamena se i hodne vzdelavat, coz casto znamena, ze si na to musis vetsinou vybirat svou dovolenou nebo obetovat jeden ze dvou volnych vikendu v mesici + si vetsinu vzdelavacich akci plne hradit.
Ja osobne jsem zjistila, ze byt s rodinou je pro me dulezitejsi, a vim, ze nejsem zdaleka jedina.
Jinymi slovy, prvne se toho v nasem zdravotnictvi musi hodne zmenit, aby bylo pro vetsinu zen v pohode byt dobrou doktorkou i dobrou zenou a matkou.
Myslim, ze Kubek i Pafko vychazeli spis ze soucasne situace nez z toho, ze by jim zeny-lekarky nejak vadili.
Předchozí