Přidat názor k článku První zážitky se šátkem

Taky šátkuju, už se druhým miminkem. Nejsem žádná přebornice, takže střídám šátek a kočárek podle možností - na hřiště se starším bráškou se kočárek hodí, uveze i hračky a svačinu a vše pro případné přebalení a převlečení obou dětí; - na jednání na úřadech nebo lítání po doktorech (kdy musíme vystřídat i několik spojů MHD) se líp hodí šátek, teď se dvěma dětmi snad ještě víc než s jedním, protože mám volné ruce na chytání toho většího. Reakce okolí jsou různé, ale čím dál víc lidí si už zvyká na miminka v šátku, když má někdo strach o pohodlí miminka, ukážu mu, jak tam miminko pěkně spinká nebo zvědavě vykukuje... a čím dál víc lidí mi spíš řekne "tam je mu určitě moc dobře". Mít jenom šátek, "zrasila" bych si záda, ale mít jenom kočárek, bylo by cestování (asi nejen) po Praze mnohem složitější. Občas se někde dočtu, že v šátku se nosí miminko hlavně doma, když je plačtivé, aby maminka mohla dělat domácí práce, ale po několika hodinách v šátku venku jsme já i miminko rádi, že si od sebe na chvilku odpočineme...