Ale já se rozhodně necítím být rodičem víc než manžel, já ho nijak nediskriminuju! Přeci i on může mít námitky k tomu, co chci s malou dělat já. Jde jen o to, že dva lidé můžou mít na výchovu různý názor - konkrétně my se někdy shodnem a někdy ne, pak tedy uděláme kompromis no a někdy se i pohádáme...Myslím, že různé názory (na cokoliv, nejen na výchovu) jsou normální i ve fungujícím vztahu. Naopak mi přijde zvláštní, že by se dva vždycky na všem shodli. Opravdu se divím tomu, že souhlasíte s tím, co manžel s dětmi podniká za všech situací. Podle mých zkušeností zatím každý tatínek občas vyvedl s dětmi něco šíleného a jediný důvod, proč jim to partnerky nezakázaly byl ten, že se to nedozvěděly buď vůbec, nebo až ex post.
Předchozí