Nedá mi to a musím reagovat.
Venoušek si v šátku stále brouká a je spokojený. Přsně, jak psala paní se synkem Marečkem. Neřeším schody a nic. A uznejte mamči, jsem já to atrakce
V levé ruce vodící pejsek a v pravé bílá hůl a na prsou usměvavé miminko.
Jednou jsem ale sprdla paní, ktará si myslela, že tam mám panenku. Blbka jedna se mi o Venouška opřela a tak se nadám a bráním ho ta, že už se o něj nikdo neopře. A pohledy lidí? Jsou mi jedno, nevidím je. Ale řeči, neřeším. Moje švatrová má taky negativní ohlas, prý je to dlouhé a k čemu to je atd.
A tak já na šátek taky nedám dopustit. A Venoušek taky ne. A na kočárek nadávám já a Venoušek pláče, když se veze. Včera jsme byli i v dešti. Máma nahodila pláštěnku a už se frčelo.
Romča a Venoušek stále spící na mamince v šátku