No skvělý článek, jsem taky z Brna a vzhledem k problémům s páteří a klouby jsem šátek vyloučila, ale jen se chci podělit, o dojem, který mám tady v Brně. Je jedno jestli má člověk dítě v šátku nebo v kočárku, pořád jsme Marťani. Všude zavazíme a překážíme, dovolujeme si nakupovat a jet po chodníku, dokonce nastoupit do MHD. A všichni si myslí, že tam nejsme a předbíhají nás a strkají do kočárků. Po dvou letech s Markétkou, jsem ráda, že je obrněná v kočárku, protože bych měla málem strach jinak vyjít nakoupit. Jsem z toho v šoku, jak může být dítě, tedy budoucnoust lidstva, takovou překážkou pro život spoluobčanů. Jako kdyby oni sami dítě neměli. Negativní reakci zažívám minimálně jednou denně, ale zvyknout si nezvyknu. Je to hnusný. Jinak nebýt těch zad taky bych se pro šátek rozhodla, ale každé kilo navíc je zátěží... Přeji pevné nervy všem maminkám a hlavně se usmívejte ať je na světě líp