"Před týdnem naše dvouletá dcera upadla a udělala si něco s nohou. V nemocnici nás lékař ani neprohlédl a rovnou poslal na rentgen nožičky, pak kouknul na snímek a řekl: „nic to není“. Dítě viděl ze vzdálenosti metru a půl. Nevydržela jsem a po tom, co dcera přestala chodit po následující tři dny, jsem jela za svým bývalým kolegou lékařem ortopedem, který si ji posadil na klín a doslova půl hodiny prohmatával všechny klouby, tahal za obě nohy a opravdu vyšetřoval."
Ano, takovou zkušenost mám taky - tedy, pouze tu první půlku. Co je ale horší, tedy mně to připadá horší - když rentgen neukázal nic, tak to nic není, a je jedno, že dítě nemůže chodit, v našem případě že dítě nemůže hýbat rukou a že křičí bolestí. Řekl jsem, že to nic není, protože tady není na snímku nic vidět. (A tímpádem po mně nechtějte žádné rady, jak ruku fixovat nebo jak tlumit bolest a jak dlouho asi tak dítě nebude schopné ve škole psát a cvičit.)
Někteří lékaři mají trochu problém pochopit, že neléčí rentgenový nález, ale pacienta - možná až tak daleko nás dovedla přístrojová technika.
Předchozí