Krásný článeček.
Vzpomněla jsem si na letošní zimu. Vypadla elektřina, na mnoho hodin. Světlo nahradily svíčky, tam nebyl problém. Ale máme v bytě plynový kotel, který však má elektrické oběhové čerpadlo a jiskru. Tudíž jsme netopili. Chytlo nás to v okamžiku, kdy se kotel chystal sepnout po pauze na denní nepřítomnost, tudíž byt už byl na 19 stupních. Ráno, když elektřina naskočila, bylo v obyváku asi 16 (v ostatních místnostech méně, obyvák je nejteplejší) a já už plánovala, že po škole povezu děti k prarodičům.
Vzpomínala jsem na uhelný kotel blahé paměti, kterému byla elektřina zcela ukradená a topil tehdy, když jste v něm zatopili (což pravda v zimě obnášelo vynést uhlí do druhého patra). A najednou mě napadalo, že bych si měla pro strýčka příhodu v bytě postavit aspoň jedny petry
(no, nejde to, je jen jeden komín
)
Dorazila mě paní učitelka, která dceři sdělila, že si měla úkoly napsat odpoledne. Podotýkám, že elektřina vypla ve 4, dcera dorazila o půl čtvrté a v ty čtyři už byla v podstatě tma (rozhodně na psaní).