Tak na monitor dechu taky nedám dopustit - pro mě (neb jsem člověk opravdu extrémě úzkostlivý) to byla zásadní a nejdůležitější součást výbavičky pro dítě...Když byl mrňous malý, tak při procházkách v kočárku jsem každou chvíli zastavovala a kontrolovala, zda-li dýchá. Doma jsem byla klidnější, když jsem měla zapnutý monitor dechu, leč stejně jsem se několikrát v noci budila a kontrolovala ho. Ovšem nemít monitor, tak se ani neodvážím usnout
Nicméně respektuji, že někdo to považuje za zbytečnost...
Jen ze zvědavosti by mě zajímalo, jak dlouho jste kdo monitor dechu používal? Vím, že smysl to má tak pár měsíců, dokud dítě nezačne lézt a převalovat se v postýlce, čímž pádem se každou chvíli dostane mimo dosah podložky a způsobuje to falešné poplachy, popř. pro větší klid ho lze používat do toho 1 roku, do kdy se uvádí riziko možnosti zástavy dýchání. Poté už to je asi zbytečné...No, a teď se asi pobavíte, popř. mě pošlete do cvokhausu...ale našemu mláděti jsou dva roky a 3 měsíce a stále jsem nenašla odvahu monitor dechu z postýlky vyndat
Podotýkám, že mlaďas se narodil naprosto donošený, téměř 4 kg, s plným apgar skóre a kromě falešných poplachů jsme nikdy naštěstí žádný opravdový alarm neměli. Je mi jasné, že teď už je tam ten přístroj absolutně na nic, obzvláště když mládě umí přelézat postýlku a poté, co tak učiní a monitor začne pištět a já přichvátám,tak vysmáté robátko poskakující po našich postelích povídá: "Pípá" a ukazuje na svoji postýlku
Někdy zase se v noci odkulí do úplného rohu postýlky nohy si opře vzhůru a pokud začne monitor pištět, tak ze spaní značně znechucen prohlásí: "Có tó jé?"
Okolí se mi směje, že mu tam ten monitor asi nechám až do puberty
Já pomalu přemýšlím, že až synka přemístíme na spaní do jeho pokojíčku, tak tedy ten monitor dechu už skutečně vyhodíme, ovšem místo toho zakoupím video-chůvičky, abych měla obrazový i zvukový přehled, kdyby mu třeba v noci něco bylo a něco potřeboval. Asi jsem cvok, což
Např. teď spí mlaďas na balkóně v kočáru (tam samozřejmě monitor nemá
), nicméně já ho jdu každou chvíli zkontrolovat jestli dýchá... A dokonce dokud jsme byli s manželem sami, tak jsem někdy v noci kontrolovala manžela zda-li dýchá ...resp. jsem se vzbudila nějakou úzkostí a zaposlouchala se zda dýchá, zdálo se mi, že ne, tak jsem s ním zatřepala s dotazem zda dýchá, načež manžel zamručel, co blbnu, já rázem uklidněna sladce opět usnula, zatímco on pak třeba půl hoďky či déle nemohl usnout, když jsem ho tak brutálně uprostřed noci vybudila
Síla co