Přidat názor k článku Stopem tam i zpátky (o nějaký rok)

Jezdila jsem stopem řadu let a dost často. Mám velkou spoustu vtipných historek, které se většině lidí vtipné nezdají. I s "úchyláky". Po pravdě řečeno, chlapi to samozřejmě zkouší. Několikrát jsem se setkala s opravdu hustými týpky, jeden z nich se třeba cestou tak "vyrajcoval" řečmi o sexu, že zastavil na krajnici a zcela prozaicky si... ehm... zaonanoval.
Skutečných NEBEZPEČNÝCH úchyláků je ovšem poměrně málo, aspoň z mého pohledu. Je zhruba stejně pravděpodobné, že vás někdo na stopu zabije, jako že se s vámi zřítí letadlo. To se taky stává a možná častěji, než to zabíjení stopařek. Je to hodně věc psychologie. Dovedu si představit, že chlap, který je vyvedený z míry tím, že ženská křičí, piští a podobně, jí něčím flákne a zabije ji, i když to vůbec neměl v úmyslu.
Nejdůležitější je podle mne jedna věc. Když chce holka stopovat, měla by si ujasnit, jaký je její postoj v otázkách řekněme sexuálního nátlaku. Pokud to bere věcně a chladnokrevně, nevím, proč by neměla stopovat. Možná to bude znít hnusně, ale co je lepší - vyspat se s cizím chlapem, kterého sice vůbec nechci, ale zůstat živá s nechutnou vzpomínkou, nebo být mrtvá?
Ono to znásilnění není vůbec jednoduchá věc, zvlášť když ten chlap není dva metry vysoká a stokilová "hrana", navíc existuje dost obranných prostředků, které s sebou lze vozit. Já třeba vozila v kapse od kalhot nůž "motýlka" a řekla bych, že jsem s ním uměla vcelku dobře zacházet. :o)